Kestřany

Dovolenou si pečlivě plánuji dopředu. Sednu si k mapě a bloudím prstem po zajímavých místech. Letos jsem objevila místo s tajemným názvem.
Kestřany.
Stop.
Gotické tvrze a barokní zámek.
STOP. Jižní Čechy, 8 km JZ od Písku.

Minimálně o jedné dovolenkové zastávce bylo pevně rozhodnuto.
START



Komplex dvou tvrzí a barokního zámku je v naší zemi téměř raritou. O to větší škodou je, že původní záměr přeměny v muzeum, zahájený v 80. letech, nebyl dokončen.
Náš příjezd do vesničky byl návratem do předrevoluční doby. Zaparkovali jsme naproti kostelu, u zchátralého domu, o němž jsme tušili, že patrně bude oním barokním zámkem. Opatrně jsme vystoupili z auta a váhavě šli obhlédnout kulturní památku. Po levé straně od zámku stály nízké dlouhé budovy a bylo naprosto zřejmé, jaký účel ještě nedávno plnily. Nacházeli jsme se v bývalém JZD. Památkou zůstala halda pneumatik a hnůj. Velmi zajímavou je i hradební zeď. Tedy spíše to, co z ní ještě zbývá.

Kestřany byly manským statkem příslušným ke Zvíkovu. Zajímavostí je, že tvrze se v roce 1420 staly nástupním místem železných pánů při bitvě u Sudoměře proti Janu Žižkovi. Kestřany patřily Švamberkům, Paarům, Schwarzembergkům a po první pozemkové reformě českému státu.
Areál a dolní tvrz jsou volně přístupné. Dolní tvrz je zároveň i hlavním sídlem čápí rodinky. Tedy alespoň v době naší návštěvy tomu tak bylo. Když jsme vešli do tvrze, zarazila nás nová podlaha a opravená stropní klenba.
Interiéry a horní tvrz přístupné nejsou. Počátkem 16. století byla přestavěna horní tvrz na renesanční hrádek. Tvrz obklopuje příkop, ve kterém kdysi snad byla i voda, dnes zůstaly bohužel pouze kopřivy a podobná havěť. Dřevěný padací most byl nahrazen v 18. století dnešním kamenným mostem, jímž je možno přijít k průjezdu, který je však zajištěn vraty se zámkem proti nepovolanému vstupu. A protože jsme človíčci rodu slušného, nyní jíž druhu téměř vyhynulého, zůstal zámek i po našem odchodu uzamčen. Hradební zdi jsou přerušeny dvěma hranolovými původně obytnými věžemi a prevéty.
Tento hrádek byl zpustošený společně s celou vesnicí císařským vojskem roku 1619 a následně místním JZD. Tedy jen objekt komplexu. Je pochopitelné, že když je vlastníkem jedné nemovitosti ca 30 lidí (býv. prac. JZD), je velmi těžké s ní nakládat. Spíše je nepochopitelné, že si stát nechá takovýto skvost uniknout.
Pokud budete mít cestu směrem Písek, určitě Kestřany navštivte, dokud z komplexu ještě něco zbývá. Zážitek opravdu stojí zato.